Internet v roce 2024: čtyři trendy, které se dotknou nás všech

Internet, webové aplikace i chování lidí na síti prochází neustálým vývojem. V tomto článku se s vámi podělíme o čtyři důležité trendy, které budou hýbat internetem v roce 2024. Buď se s nimi setkáváte už teď, a pokud ne, určitě se s nimi setkáte v novém roce. Anebo budete třeba nevědomky jejich součástí.

 

 

Internet chování 

 

Internet chování (Internet of Behaviour, IoB) je způsob sběru a analýzy informací. Jakmile vstoupíte do online světa, jste součástí IoB, ať už chcete, nebo ne. Přesto nejde zdaleka o tak známý pojem jako internet věcí (Internet of Things, IoT). IoB je přitom klíčem k tomu, jak budeme sledovat a předpovídat trendy chování na internetu, ale také společenský vývoj.


Internet chování je poměrně nový koncept, který se zaměřuje na sběr, analýzu a interpretaci dat souvisejících s lidským chováním. Zahrnuje řadu technologií, zdrojů a analytických metod, které umožňují získat přehled o lidském jednání, preferencích a návycích.

 

Dnes se některé způsoby analýzy chování používají v marketingu a oblasti návratu investic. Výsledkem je personalizovaná a cílená reklama. Dvě třetiny marketérů přitom přiznává, že personalizace v oblasti online reklam, je pro úspěšnost kampaní klíčová. 

 

Nicméně, ve skutečnosti může jít o víc než jen o cílenou reklamu. IoB se snaží řešit, jak správně porozumět datům a využít je k ovlivnění lidské psychologie. Ať už v oblasti prodeje nebo třeba názorů a témat, o kterých bychom měli přemýšlet. Jde o způsob shromažďování „digitálního prachu“ ze života lidí z různých zdrojů. Tyto informace pak mohou využívat veřejné nebo soukromé organizace k hlubšímu vhledu do toho, co se na internetu děje a proč se to děje. 


V roce 2024 bude dál docházet k rozvoji této disciplíny. Klíčovou se stane vysoký stupeň automatizace, širší a hlubší záběr analyzovaných dat a taky masovější nasazení strojového učení při jejich interpretaci. Ne nadarmo se říká, že cokoli dáte na internet, jen tak nesmažete. A s rozvojem IoB lze navíc vše využít k analýze.

 

 

Konec hesel na internetu se blíží

 

Bude to znamenat oslabenou bezpečnost? Právě naopak. „Myslíme si, že hesla naše data udrží v bezpečí, ale to je jen zbožné přání,” prohlásil Frank Abagnale, který, kromě toho, že udělal v oblasti falšování velkou „karieru”, napsal i paměti Catch me if you can. Později podle nich vznikl i hollywoodský trhák s Leonardem DiCapriem v hlavní roli. Abagnale nakonec začal sekat latinu a víc než 45 let radil FBI s bezpečností a pomáhal odhalovat podvody.


V zásadě jde o to, že žádná z technologií, které nás dnes obklopují, jako smartphony, online bankovnictví, Google atd. v 60. letech 20. století neexistovaly. Přitom bezpečnostní koncept uživatelských jmen a hesel, který je dodnes nejpoužívanějším bezpečnostním prvkem v online světě, vznikl v roce 1963. 


Sám Fernando Corbató, který se hodně zasloužil o zavádění hesel do počítačového světa prohlásil: „S příchodem World Wide Webu se z hesel stala noční můra.” Koncept alfanumerických hesel v kombinaci s lidskou tendencí k podceňování bezpečnosti bývá totiž tou největší slabinou v kybersvětě. A vypovídají o tom i veřejně dostupná data - téměř 9 z 10 útoků, které prolomí bezpečnostní systém, uspějí právě kvůli slabému heslu.  


V roce 2024 nás tak čeká rozvoj bezpečnostních prvků, které hesla nahradí. Už dnes se s nimi často setkáváme např. v mobilech – otisk prstu nebo Face ID. Čím dál víc online stránek a aplikací přitom přechází na podobný model. Příkladem je Passkey. Funguje tak, že na počítači otevřete přihlašovací obrazovku (např. do určitého online účtu) a díky biometrice na svém mobilním telefonu potvrdíte přihlášení. Bez zadávání hesla, bez opisování kódů. Starost se zapamatováním a údržbou hesel se tak snad pomalu blíží ke svému konci.

 

 

Umělá inteligence a strojové učení  

 

Umělá inteligence (AI) si v poslední době žije vlastním životem a prostupuje stále větší částí našeho světa. Jednou z jejich zásadních oblastí je i strojové učení, i když se o něm pravděpodobně mluví méně. Rozlišování rozdílů bude přitom v roce 2024 klíčové.

 

 

Umělá inteligence (AI) 


- Jde o širší obor informatiky, jehož cílem je vytvořit stroje, systémy nebo software, které mohou vykonávat úkoly, které běžně vyžadují lidskou inteligenci.


- AI zahrnuje širokou škálu technik, včetně strojového učení, zpracování přirozeného jazyka a dalších.


- Systémy umělé inteligence mohou být založeny na předem definovaných pravidlech nebo mohou zahrnovat učení z dat. Mohou, ale nemusí být schopny se přizpůsobovat a zlepšovat svůj výkon v průběhu času.


- Dělí se na úzce zaměřenou AI určenou pro specifické úkoly (např. DeepL pro překlad textů) a obecnou AI, která napodobuje lidskou komunikaci a vědomosti (např. ChatGPT).

 

 

Strojové učení nebo taky Machine Learning (ML)

 

-    ML je podmnožinou AI, která se zaměřuje na vývoj algoritmů a statistických modelů, které umožňují počítačům provádět konkrétní úkoly, aniž by pro tyto úkoly byly výslovně naprogramovány.

 

-    Zahrnuje použití dat ke sledování algoritmů, což umožňuje identifikovat vzory, provádět předpovědi nebo se učit ze zkušeností.

 

-    Algoritmy lze rozdělit na učení s dohledem, kdy jsou modely trénovány na označených datech, učení bez dohledu (kdy modely nacházejí vzory v neoznačených datech) a učení s posilováním, kdy se vývojáři učí činit rozhodnutí na základě odměn a trestů.


V moha případech funguje umělá inteligence provázaně se strojovým učením. Často tak dochází k zaměňování obou termínů. Využití tohoto druhu technologie je každopádně téměř nekonečné, od samořídících automobilů přes psaní kreativních textu a vytváření obrázků až po odhalování podvodů. Očekává se, že v roce 2024 se celosvětový trh s AI a strojovým učením ztrojnásobí a do roku 2026 dosáhne hodnoty 117 miliard dolarů.

 

 

Cloud Computing


Poslední trend postupně přetváří ukládání dat i způsoby, jakými přistupujeme k práci. A v roce 2024 se jeho význam znásobí. Uživatelé se totiž čím dál méně spoléhají na vlastní fyzická úložiště, servery nebo další hardware a místo toho svá data udržují v cloudu. Během pandemie zaznamenaly cloudové služby obrovský vzestup, a přestože tehdy zkrátka nebylo na výběr, situace dala průchod realizaci „bezserverové architektury“ v širším měřítku. 


Jako uživatelé máte kdykoli přístup ke svým datům z různých zařízení. Stačí se na cloud přihlásit z počítače nebo mobilu a voilà, data můžete prohlížet třeba na Šumavě nebo na výletě v Jeseníkách. Vše je díky zálohám dostupné i během odstávek a údržby datových prostorů. 


Pro firmy je pak zásadní škálovatelnost a snižování nákladů na hardware. Předplacený prostor bez větších nákladů můžete rozšiřovat nebo snižovat v závislosti na potřebách. A současně interní vývojáři netráví čas správou fyzických serverů. Vše obstará poskytovatel cloudového prostoru. 


Tady je odkaz na nejlepší cloudová úložiště, která můžete využívat bezplatně.

 

 

Poradíme


Pokud byste ocenili radu profíka na technologie a online inovace, zavolejte našemu Ajťákovi na příjmu. Poradí vám s cloudovými úložišti, elektronikou v domácnosti nebo třeba výběrem internetového tarifu. Cenu a rychlost internetu na své adrese si můžete ověřit i sami, zabere to jen pár sekund.