Slovník pojmů ze světa telekomunikací

4G (čtvrtá generace) je mobilní bezdrátová technologie, která umožňuje rychlý přenos dat (až 300 Mb/s), streamování videa a hlasových hovorů, surfování na internetu a další aktivity přes mobilní zařízení. 4G nabízí výrazně vyšší rychlosti stahování a nahrávání dat než předchozí 3G technologie, a umožňuje také využívat nové funkce, jako jsou například videokonference nebo hraní online her.

4G (nebo také LTE) využívá digitální signály a speciální multiplexní technologie pro přenos dat přes mobilní sítě. Technologie je optimalizována pro efektivní používání datových služeb a přenáší data v paketech, což umožňuje rychlejší a efektivnější využití kapacity sítě. Další výhodou 4G je, že nabízí nižší odezvu a lepší připojení v oblastech se špatným signálem.

V současné době je 4G běžně dostupná v mnoha zemích světa a využívá se jako standard pro mobilní připojení k internetu. Na řadě míst však dochází k postupnému přechodu na modernější 5G.

5G je pátou generací mobilních sítí, která nabízí rychlejší a spolehlivější připojení k internetu. Současně umožňuje přenos výrazně většího objemu dat než předchozí generace (3G a 4G LTE). 

Hlavní výhoda 5G sítí spočívá v licencovaném pásmu vysílání, které nabízí v tuzemsku jen několik operátorů. Díky tomu, že v licencovaném pásmu může vysílat jen operátor, který si možnost využívat pásmo zakoupil v aukci, odpadá riziko překrývání a rušení signálu. 

5G nabízí rychlosti přenosu dat v řádu stovek Mb/s za sekundu, což umožňuje stahování a streamování videí v ultra vysokém rozlišení (4K a 8K) bez prodlev. Technologie umožňuje rozvoj nových technologií, jako jsou autonomní vozidla, virtuální nebo rozšířená realita a průmyslové aplikace s vysokými nároky na přenos dat. 5G síť má také nižší latenci než předchozí generace mobilních sítí, což znamená, že doba odezvy sítě je mnohem kratší. To je důležité pro aplikace s vysokou odezvou, jako jsou videohry a telemedicína.

Někteří telekomunikačních operátoři na 5G síti nabízejí i stabilní internet na doma o rychlostech mezi 30 až 100 Mb/s, bez limitu stahování dat.

ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) je asymetrická varianta technologie DSL technologie, což znamená, že rychlost přenosu dat pro stahování a odesílání se liší. Nejvyšší rychlosti jsou obvykle dosahovány při stahování dat ze sítě, zatímco rychlosti při odesílání dat jsou pomalejší. ADSL využívá frekvenční pásmo do 1,1 MHz pro přenos dat po telefonní lince. Maximální dosah signálu je asi 5 kilometrů od centrálního rozvaděče. Rychlost přenosu dat dosahuje od 2 do cca 20 Mb/s. V případě ADSL jde o starší variantu DSL technologie, vylepšenou verzi představuje VDSL.

Parametr internetového připojení, který říká, kolik uživatelů může v jednom okamžiku sdílet maximální vyhrazenou rychlost. Agregace umožňuje sdílet kapacitu internetových linek mezi více zákazníků a poskytovatelé díky tomu mohou nabídnout levnější služby.

AP (Access Point) je síťové zařízení, které umožňuje bezdrátové připojení k internetu nebo k dalším zařízením pomocí Wi-Fi signálu.

V telekomunikacích se zařízení slangově říká zařízení “ápéčko” a nejčastěji jde o výraz označující vysílač šířící internet k zákazníkům.

AP se může využít i pro rozšíření pokrytí bezdrátové sítě. Pokud má například firma velkou kancelářskou budovu a signál bezdrátové sítě z routeru nestačí na pokrytí celé budovy, lze do budovy umístit další AP, který bude signál rozšiřovat a umožní tak bezdrátové připojení uživatelům i na místech

V průmyslu a firemním prostředí jsou AP často integrovány do větších bezdrátových sítí a řízeny pomocí specializovaného softwaru. Při výběru access pointu je důležité zohlednit jeho dosah, přenosovou rychlost a bezpečnostní funkce.

API neboli Application Programming Interface - rozhraní pro programování aplikací. Soubor procedur, funkcí či protokolů určité knihovny, které může programátor využívat. Používá se ve smyslu propojení dvou či více aplikací/systémů, které spolu vzájemně komunkují (předávají si data).

Zkratka “business to business” označující trh firemních zákazníků.

Zkratka “business to customer”, která označuje trh nefiremních/rezidentních zákazníků.

Systematické měření a porovnávání vybraných ukazatelů. V marketingu je pojem spjatý zejména s online kampaněmi a vyhodnocováním jejich úspěšnosti.

"Bétéeska" - Base Transceiver Station. Základová stanice - jedna nebo více sad vysílače a přijímače radiových signálů.

CPE neboli Customer Premises Equipment - zařízení používané pro přístup k internetu u zákazníka. Většinou domácí W-Fi router, modem atd. Jde o "demarkační bod" mezi sítí poskytovatele (WAN) a zákazníka (LAN).

Zkratka pro Customer Relationship Management - systém pro řízení služeb zákazníků. Jde o informační systém, který umožňuje efektivně odbavovat velké množství úkolů směrem k zákazníkům a v případě internetových poskytovatelů řídit zákaznické služby (tzv. provisioning)

DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) je síťový protokol, který umožňuje automatické přidělování IP adres a dalších síťových parametrů (např. výchozí brány, DNS serveru atd.) zařízením připojeným k počítačové síti.

DHCP umožňuje správci sítě centrálně spravovat přidělování IP adres a dalších konfiguračních informací pro všechna připojená zařízení, což zjednodušuje správu sítě a minimalizuje riziko konfliktu IP adres.

DHCP funguje tak, že uživatel (např. počítač nebo mobilní zařízení) po připojení k síti zašle DHCP žádost o přidělení IP adresy a dalších síťových parametrů k DHCP serveru. DHCP server poté přidělí klientskému zařízení nevyužitou IP adresu a další konfigurační informace pro připojení k síti.

Při použití DHCP uživatelé obvykle obdrží IP adresu, která platí pouze po určitou dobu (tzv. lease time), po které musí žádat o novou IP adresu. Toto umožňuje správci sítě měnit konfiguraci sítě dynamicky a zároveň zabránit neaktivním uživatelům, aby zabírali IP adresy, které by jinak mohly být použity aktivními zařízeními.

DKIM (DomainKeys Identified Mail) je e-mailová autentizační technologie, která pomáhá chránit před podvodnými e-maily a phishingovými útoky.

DKIM umožňuje ověřit, že e-mailová zpráva byla odeslána z autorizovaného a důvěryhodného zdroje, což snižuje riziko, že zpráva bude zaměněna za spam nebo podvod.

Jak funguje DKIM? Při odesílání e-mailu na konkrétní adresu je tento podepsán digitálním klíčem. Příjemce pak může ověřit podpis pomocí veřejného klíče publikovaného v DNS záznamech domény odesílatele. Pokud se klíče shodují, zpráva je považována za autentickou a důvěryhodnou.

DKIM je jednou z technologií e-mailové autentizace společně s dalšími jako SPF (Sender Policy Framework) a DMARC (Domain-based Message Authentication, Reporting, and Conformance), které mohou být použity společně pro zajištění větší úrovně zabezpečení e-mailových komunikací.

DNS (Domain Name System) je systém pro překlad doménových adres (např. www.nordictelecom.cz) na IP adresy (např. 93.184.216.34), které jsou používány pro identifikaci počítačů a zařízení připojených k internetu. DNS vytváří rozhraní mezi čitelnými doménovými jmény a číselnými IP adresami, což usnadňuje používání a zapamatování si webových adres pro běžné uživatele. 

Když uživatel zadá do webového prohlížeče adresu URL, DNS přeloží tuto adresu na příslušnou IP adresu a následně prohlížeč pošle požadavek na server s touto IP adresou. DNS je také důležitá pro bezpečnost a ochranu soukromí, protože umožňuje uživatelům používat šifrované a ověřené připojení pomocí SSL certifikátů a dalších zabezpečovacích opatření.

Fungování DNS je založeno na distribuovaném systému serverů, které obsahují informace o doménových jménech a příslušných IP adresách. Když uživatel zadá doménové jméno do svého webového prohlížeče, DNS server vyhledá IP adresu pro dané doménové jméno a vrátí ji zpět do prohlížeče. Tento proces se nazývá "resoluce DNS".

DOS (Denial of Service) je typ kybernetického útoku, při kterém jsou zpomalené, nedostupné nebo zcela zablokované služby na cílovém serveru či síti. Útoky typu DOS mají za cíl zahlcovat cílový server velkým množstvím žádostí, což způsobuje, že server není schopen zpracovávat další požadavky a služby se stávají pro uživatele nedostupné.

Útoky typu DOS jsou nejčastěji realizované prostřednictvím botnetů, kdy je cílový server zahlcován velkým počtem požadavků vyslaných z mnoha různých zařízení, nebo pomocí tzv. amplifikačních útoků, kdy na cílový server směřuje velké množství datového provozu.

Útoky typu DOS mohou být velmi škodlivé pro firmy, organizace nebo státní instituce. Způsobují totiž výpadky služeb, což může mít za následek ztrátu obchodů, reputace a zákazníků. Proto je důležité chránit se proti DOS pomocí různých bezpečnostních opatření, jako například filtrace provozu, rozložení zátěže a další.

DSL (Digital Subscriber Line) je technologie širokopásmového připojení k internetu, která pro přenos dat využívá původní metalické telefonní linky. Technologie umožňuje přenášet data rychlostí až 250 Mb/s. 

Rychlost přenosu dat v DSL závisí na vzdálenosti mezi modemem a centrálním rozvodem (tzv. DSLAM), kde se telefonní linka připojuje k internetové síti. Čím je vzdálenost větší, tím je rychlost pomalejší. V současné době se nejčastěji používají DSL standardy ADSL a VDSL.

Uživatel se připojuje k telefonní lince přes DSL modem, který převádí signál z digitálního na analogový a naopak. DSL je hojně užívanou technologií pro širokopásmové připojení k internetu, zejména v oblastech, kde není k dispozici optické připojení.

Ethernet je technologie pro sítě LAN (Local Area Network), která umožňuje přenos dat mezi zařízeními v rámci jedné lokální sítě. Ethernet je založen na standardu IEEE 802.3 a využívá propojení zařízení pomocí ethernetových kabelů.

Ethernetové sítě jsou nejčastěji využívány v kancelářských a průmyslových prostředích, kde se vyžaduje vysoká rychlost přenosu dat mezi různými zařízeními. V závislosti na standardu (detail níže) umožňuje ethernetová síť velmi rychlé přenosy dat. Existují také různé topologie sítě, např. hvězdicové, sběrnicové nebo kruhové.

Ethernetová technologie se neustále vyvíjí a přináší nové možnosti pro rychlejší a spolehlivější přenos dat mezi různými zařízeními.

Základním standardem pro ethernetovou síť je 10BASE-T, která pracuje na rychlosti 10 Mb/s.

Dalšími verzemi jsou 100BASE-TX, umožňující přenos rychlostí až 100 Mb/s, a 1000BASE-T, která dosahuje rychlostí až 1 Gb/s.

Existují také vyšší verze, jako například 10 Gb/s (10GBASE-T), 40 Gb/s (40GBASE-T) a 100 Gb/s (100GBASE-T), které jsou určeny pro vysokorychlostní sítě a speciální aplikace.

Firewall je bezpečnostní zařízení nebo software, který slouží k ochraně počítačové sítě nebo jednotlivých zařízení před neoprávněným přístupem a škodlivými útoky z internetu.

Firewally fungují jako brána mezi počítačovou sítí a vnějším prostředím. Pomocí několika metod a pravidel firewall poskytuje kontrolu nad datovým provozem, který prochází mezi sítěmi, a rozhoduje, který provoz bude přijat a který bude zablokován. To může zahrnovat kontrolu portů, IP adres, obsahu a dalších charakteristik.

Firewally jsou využívány především pro ochranu firemních sítí a serverů, ale také pro ochranu domácích sítí a osobních počítačů. Správně konfigurovaný firewall může chránit počítačovou síť před útoky jako jsou například hacking, viry, malware, phishing nebo spam.

Firewally mohou být implementovány jako hardware nebo software a mohou být konfigurovány pro různé úrovně ochrany, od základních úrovní pro domácí sítě až po komplexní systémy pro velké podniky a organizace.

Firmware je základní software, který je uložen v nevyměnitelné paměti zařízení, jako jsou např. počítače, spotřebiče, mobilní telefony, routery a další elektronika. Firmware je v těchto zařízeních předinstalovaný a většinou se nedá běžným uživatelem změnit.

Firmware obsahuje instrukce pro řízení funkcí daného zařízení. Například firmware v routeru obsahuje instrukce pro řízení přístupových práv a přepínání mezi sítěmi. Firmware v mobilním telefonu řídí funkce jako jsou např. zpracování hovorů a připojení k internetu. Firmware v tiskárně řídí proces tisku a připojení k počítači.

Firmware se obvykle aktualizuje při opravách a vylepšeních nebo při změnách v technologii. Aktualizace firmware může přinést nové funkce, vylepšení výkonu, opravy chyb a zvýšení bezpečnosti. Firmware může být aktualizován pomocí specializovaného softwaru, který umožní jeho aktualizaci z externího zdroje.

FTTA (Fiber To The Antenna) je klíčová technologie pro moderní mobilní sítě, která umožňuje anténu propojit s datovým zdrojem prostřednictvím optického vlákna. Jinými slovy, data putují k vysílací anténě přes optická vlákna. FTTA umožňuje přenášet velké objemy dat rychleji a s menšími ztrátami signálu než tradiční kabelové sítě.

V rámci technologie FTTA jsou antény a zařízení pro zpracování signálu připojeny k optickému vláknu namísto tradičního měděného kabelu. FTTA je také výhodná z hlediska výkonu a spolehlivosti, což je důležité pro mobilní sítě, které musí poskytovat stabilní a rychlé připojení pro stále větší počet uživatelů. Technologie FTTA je tedy klíčovým prvkem moderních mobilních sítí a umožňuje poskytovat stále vyšší rychlosti a výkon pro mobilní zařízení.

FTTB (Fiber To The Building) je technologie, která umožňuje připojení budovy k vysokorychlostnímu internetu prostřednictvím optického vlákna. 

Optické kabely jsou přivedeny až do samotné budovy, obvykle do sklepních prostor nebo technických místností. Odtud mohou být spojeny s jednotlivými byty nebo kancelářemi v budově.

Technologie má několik výhod. Zaprvé, díky použití optického vlákna jsou přenosové rychlosti mnohem vyšší než u metalických kabelů, a to až několik gigabitů za sekundu. Za druhé, optické vlákno je velmi odolné vůči vnějším vlivům, jako jsou bouřky nebo elektromagnetické rušení.

Konečně, FTTB přináší nejen rychlejší a spolehlivější připojení k internetu, ale také umožňuje rozšíření dalších digitálních služeb jako je například IPTV, vysokorychlostní data a smart řešení pro budovy.

FTTH (Fiber to the Home) je moderní technologie připojení k internetu, která umožňuje do domácnosti přivést vysokorychlostní internet pomocí optického vlákna.

Technologie dosahuje velmi vysokých přenosových rychlostí (na některćh místech i více než 1 Gb/s) a širokopásmového připojení k internetu, což umožňuje uživatelům streamovat video obsah, stahovat velké soubory nebo hrát online hry bez prodlev.

Mezi největší výhody FTTH technologie patří vysoká rychlost, spolehlivost a odolnost proti vnějším vlivům. Optické vlákno je také mnohem šetrnější k životnímu prostředí, než tradiční měděné kabely. FTTH navíc poskytuje dostatečně velkou šířku pásma pro rozšíření digitálních služeb budoucnosti, jako jsou například chytré domácnosti a IoT (Internet věcí).

Takže FTTH v podstatě znamená, že je internetové připojení přivedeno pomocí optického vlákna až do domácnosti uživatele, což umožňuje rychlejší, spolehlivější a širší šířku pásma pro internetové připojení.

FTTx je zkratka pro označení technologií, které umožňují připojení domácností a podniků k vysokorychlostnímu internetu prostřednictvím optického vlákna. FTTx zahrnuje několik kategorií, jako jsou FTTA (Fiber To The Antena), FTTB (Fiber To The Building) a FTTH (Fiber To The Home).

Všechny tyto technologie mají společné to, že používají optické vlákno pro přenos dat a umožňují rychlejší a spolehlivější připojení k internetu a dalším síťovým službám. Rozdíly mezi technologiemi FTTx spočívají v tom, jak daleko od uživatelů je položeno optické vlákno a jak je signál distribuován do domácností a podniků.

FTTC (Fiber To The Curb) umožňuje připojení k optickému vláknu v blízkosti domů a podniků, obvykle v krabicích nebo skříních u chodníku.

FTTB (Fiber To The Building) používá optické vlákno pro připojení budovy, obvykle skrze stávající vedení kabelů, a poskytuje vysokorychlostní připojení k internetu pro celou budovu.

FTTH (Fiber To The Home) umožňuje připojení přímo k optickému vláknu, které je přivedeno až do domu nebo bytu, poskytující nejrychlejší a nejspolehlivější připojení k internetu a dalším síťovým službám.

FUP (Fair Usage Policy) je způsob regulace množství stažení nebo odeslání objemu dat během určitého období. Typicky se FUP používá u mobilního internetu, kdy je množství dat, které může uživatel za měsíc stáhnout, limitováno typem tarifu. 

Cílem FUP je zajistit, že síťové zdroje jsou spravedlivě rozděleny mezi všechny uživatele, aby se zabránilo nadměrnému využití, které by mohlo negativně ovlivnit výkon sítě pro ostatní uživatele.

Podle FUP mohou uživatelé v určitém časovém období stáhnout nebo nahrát omezené množství dat. Pokud uživatelé překročí stanovený limit, může dojít ke snížení rychlosti připojení nebo omezení šířky pásma pro zbývající část období. Někteří poskytovatelé však nabízejí také možnost koupení navýšení objemu dat nebo přechod na neomezené tarify.

GPON (Gigabit Passive Optical Network) je technologie pasivní optické sítě pro přenos vysokorychlostního internetu a dalších služeb, jako je IPTV a VoIP. Jedná se o jeden z nejvýkonnějších typů optických sítí používaných pro širokopásmové připojení.

GPON se skládá z optického rozvodu (OLT) a optického terminálu (ONT), který je umístěn u zákazníka. OLT slouží jako centrální bod sítě a poskytuje připojení k internetu. ONT jednotka je pak připojena k domácí síti a umožňuje připojení k internetu a dalším službám pro jednotlivé uživatele / domácnosti.

GPON umožňuje vysokorychlostní připojení k internetu s rychlostmi i více než 1 Gb/s.

GSM (Global System for Mobile Communications) je standard pro mobilní telekomunikační sítě, který byl vyvinutý v 80. letech 20. století. GSM byl původně navržen pro hlasovou komunikaci, ale postupem času se stal standardem pro přenos dat v mobilních sítích.

GSM umožňuje přenos hlasových hovorů, SMS zpráv, datových služeb a dalších funkcí v mobilních sítích. Standard GSM je využíván po celém světě a v současné době se používá v mnoha různých mobilních zařízeních, včetně mobilních telefonů a tabletů.

Mezi hlavní výhody standardu GSM patří vysoká spolehlivost a kvalita hovorů, možnost mezinárodního roamingu a široká podpora různých typů mobilních zařízení. 

HbbTV (Hybrid Broadcast Broadband TV) je otevřený standard pro televizní vysílání, který kombinuje tradiční televizní vysílání a internetové služby. HbbTV umožňuje divákům přístup k dodatečnému obsahu a interaktivitě v televizním vysílání pomocí připojení k internetu přes televizor nebo jiné přijímače.

HbbTV standard je založen na kombinaci dvou technologií: vysílání a internetového připojení. To znamená, že diváci mohou využívat interaktivní funkce, jako jsou televizní aplikace, videa na vyžádání, interaktivní reklamy, hlasové ovládání a další služby, které jsou integrovány přímo do televizoru.

HbbTV je poměrně široce rozšířená forma sledování TV v Evropě a dalších částech světa. V některých zemích se stal standardem pro digitální televizní vysílání, což umožňuje vysílacím společnostem a televizním stanicím vytvářet nové způsoby interakce s diváky a nabízet nové služby.

Na televizním ovladači uživatelé najdou interaktivní prvky pod červeným tlačítkem. 

Hotspot je místo s bezdrátovým připojením k internetu, které umožňuje uživatelům připojit se k internetu pomocí Wi-Fi. Hotspoty jsou často k dispozici ve veřejných prostorách, jako jsou kavárny, restaurace, letiště a knihovny, a mohou být také instalovány v soukromých domácnostech a firmách. Pro připojení k hotspotu je zapotřebí zařízení s Wi-Fi, jako jsou mobilní telefony, tablety nebo notebooky.

Pro připojení k některým hotspotů je nutné zadat heslo. V určitých případech mohou být hotspoty placené, většina je však zdarma. Hotspoty mohou mít také omezení rychlosti připojení nebo limit na množství dat, které mohou uživatelé využít.

HTTP (Hypertext Transfer Protocol) je protokol používaný pro komunikaci mezi webovými servery a klienty (např. webovými prohlížeči). Protokol HTTP definuje způsob, jakým se požadavky na webové servery zasílají a jak se odpovědi zpracovávají.

Klient (např. webový prohlížeč) zasílá požadavky na server v podobě HTTP zpráv, které obsahují metodu požadavku (např. GET, POST, PUT), adresu zdroje (URL) a další informace o požadavku. Server odpovídá na požadavek pomocí HTTP zprávy, která obsahuje stavový kód, který indikuje, zda byl požadavek úspěšně vyřízen, a odpověď na požadavek (např. webovou stránku).

HTTP je základním protokolem pro webové aplikace, jako jsou webové stránky, webové služby a API. V současnosti je nejnovější verzí protokolu HTTP/2, která poskytuje výrazné zlepšení v rychlosti a efektivitě komunikace mezi servery a webovými prohlížeči (klienty).

IMAP (Internet Message Access Protocol) je protokol pro přístup k elektronické poště, který umožňuje klientům přistupovat ke svým e-mailovým zprávám uloženým na vzdáleném serveru. IMAP je alternativou ke standardnímu protokolu pro přístup k poště POP3 (Post Office Protocol), který stahuje zprávy ze serveru na lokální počítač.

Použití protokolu IMAP umožňuje uživatelům pracovat se svými e-maily na vzdáleném serveru, aniž by museli zprávy stahovat na svůj počítač. To umožňuje uživatelům přistupovat ke své poště z různých zařízení a míst a udržovat synchronizované e-mailové zprávy mezi nimi.

IMAP poskytuje pokročilé funkce pro organizaci e-mailů, jako jsou složky, označování a filtrování zpráv. Díky tomu je tento protokol vhodný pro uživatele, kteří pracují s větším množstvím e-mailů a potřebují rychle a efektivně organizovat svou poštu.
Internet

Internet je celosvětová síť propojených počítačů a zařízení, která umožňuje komunikaci a výměnu informací mezi lidmi po celém světě. Jedná se o obrovskou síť sítí, která se skládá z milionů počítačů a serverů, které jsou propojeny pomocí různých technologií a protokolů.

Internet poskytuje velké množství rozmanitých služeb a aplikací, jako jsou elektronická pošta, sociální sítě, online zpravodajství, hry, e-commerce, streamování videa a hudby a mnoho dalšího. Umožňuje také sdílení informací, komunikaci a spolupráci mezi lidmi bez ohledu na geografickou polohu.

Vývoj internetu se datuje do 60. let 20. století, kdy došlo k vytvoření první propojené sítě ARPANET. V průběhu času se internet stával stále více dostupným a populárním a stal se nedílnou součástí moderního světa, který má významný dopad na mnoho aspektů lidského života a společnosti jako celku.

IP adresa (Internet Protocol adresa) je unikátní číselná identifikace přiřazená každému zařízení připojenému k internetu, která umožňuje identifikaci a komunikaci s tímto zařízením v rámci sítě. IP adresa se skládá z číselných hodnot rozdělených tečkami, např.: 192.168.1.1.

Existují dvě verze IP adres používaných v současné době: IPv4 a IPv6. IPv4 používá 32bitovou adresu a umožňuje přidělit asi 4,3 miliard různých adres. IPv6 používá 128bitovou adresu a umožňuje přidělit obrovské množství adres, které by měly postačovat na velmi dlouhou dobu.

IP adresa umožňuje zařízením komunikovat s jinými zařízeními v rámci stejné sítě nebo na internetu. 

IPTV (Internet Protocol Television) je technologie, která umožňuje distribuci televizního vysílání přes internetovou síť. IPTV poskytuje přístup k televiznímu vysílání přes internetové protokoly, které přenášejí televizní programy a filmy do televizních přijímačů nebo jiných zařízení připojených k internetu (např. Mobilních telefonů nebo tabletů).

Oproti běžnému vysílání poskytuje IPTV řadu výhod, jako je větší výběr programů, včetně zahraničních stanic, možnost sledování programů zpětně, nahrávání pořadů, přetáčení nebo zastavení. Díky technologii IPTV může být vysílání také přenášeno ve vysokém rozlišení a s lepší kvalitou zvuku.

Při použití IPTV je nutné mít dostatečně rychlé internetový připojení (přibližně 5 Mb/s na zařízení). V případě starších typů televizí také speciální set-top box nebo jiné zařízení, umožňující připojení televizního přijímače k internetu. 

Pokud vás zajímá více, zkuste se podívat na vychytávky naší Nordic TV.

IPv4 (Internet Protocol version 4) je protokol pro přenos dat na internetu pomocí IP adres. Jedná se o čtvrtou verzi IP protokolu, která se nejčastěji používá pro připojení k internetu. IPv4 adresa se skládá z 32 bitů a zapisuje se čtyřmi oktety oddělenými tečkami, například 192.0.2.1.

IPv4 umožňuje propojení mnoha různých zařízení přes internet, např. počítačů, serverů, routerů a dalších sítí. Každé zařízení, které je připojeno k internetu, má přidělenou unikátní IPv4 adresu, která umožňuje doručování datových paketů na správné místo.

IPv4 má několik omezení, především omezený počet unikátních IP adres a nízkou úroveň zabezpečení. Tyto problémy se řeší v novější verzi protokolu, IPv6, která umožňuje použití mnohem většího počtu IP adres a zahrnuje lepší zabezpečení.

IPv6 (Internet Protocol version 6) je novější verze internetového protokolu pro přenos dat po internetu pomocí IP adres. IPv6 byl vyvinut jako náhrada za starší verzi protokolu, IPv4, a umožňuje použití mnohem většího počtu IP adres.

IPv6 adresa se skládá ze 128 bitů, zapisuje se pomocí hexadecimálních čísel oddělených dvojtečkami a může mít různé formáty. Například, IPv6 adresa může vypadat takto: 2001:0db8:85a3:0000:0000:8a2e:0370:7334.

IPv6 řeší některé problémy, se kterými se setkává IPv4, jako je omezený počet unikátních IP adres a nízká úroveň zabezpečení. Díky mnohem většímu počtu IP adres umožňuje IPv6 připojení mnohem většího počtu zařízení na internet a umožňuje nové funkce, jako například vylepšené zabezpečení a kvalitu služeb. IPv6 se postupně stává standardem pro internetové připojení a mnoho poskytovatelů internetových služeb již nabízí podporu pro tento protokol.

Jak už název napovídá, koncové zařízení je "na konci" datového přenosu.  Jde o zařízení, které je připojeno k datové síti a slouží zpravidla jako cíl komunikace v síti. Koncová zařízení jsou určena pro přímou interakci uživatele se sítí a umožňují jim např. přístup k informacím nebo komunikaci se vzdálenými uživateli.

Existuje široká škála koncových zařízení, např.:

- Počítače (stolní počítače, notebooky, servery): Počítače jsou jedním z nejběžnějších typů koncových zařízení. Jsou používány pro práci s aplikacemi, prohlížení webových stránek, komunikaci a ukládání dat.

- Mobilní zařízení (chytré telefony, tablety): Mobilní zařízení jsou stále populárnější koncová zařízení. Poskytují uživatelům přenosnost a umožňují přístup k internetu, komunikaci a běžné úkony, jako je e-mail, sociální sítě, zábava atd.

- Tiskárny: Tiskárny jsou dalším příkladem koncového zařízení. Umožňují uživatelům tisknout dokumenty a obrázky z počítače nebo mobilního zařízení.

- IP telefony: IP telefony jsou zařízení používaná pro hlasovou komunikaci pomocí internetového protokolu (IP). Jsou běžné v podnikovém prostředí, kde umožňují hlasovou komunikaci přes IP sítě.

- Spotřebiče připojené k internetu (chytré televize, chytrá zařízení domácnosti): Chytré televize a chytrá zařízení domácnosti, jako jsou termostaty, osvětlení, bezpečnostní kamery, jsou dalšími koncovými zařízeními. Jsou schopny se připojit k internetu a umožňují uživatelům ovládat a monitorovat různé aspekty svého domova.

Koncová zařízení jsou klíčovou součástí datových sítí, protože umožňují uživatelům komunikovat, sdílet informace a využívat širokou škálu služeb.

Termín konektivita se v telekomunikacích používá jako synonymum pro internetové připojení. Jde tedy o schopnost vyměňovat data a informace prostřednictvím telekomunikačních sítí.

Síťová latence je zpoždění, které signál potřebuje k přenosu mezi vaším zařízením a cílovým serverem. Měří se v milisekundách (ms). V podstatě se jedná o časovou prodlevu, kterou signál potřebuje k cestě tam a zpět. Např. kliknete na webové stránce na tlačítko a otevře se vám nová stránka. I když máte slušnou rychlost připojení, vysoká latence může způsobit, že výsledek na stránce uvidíte zpožděně.

V našem článku si můžete přečíst, jak jednoduše latenci změřit a jaké jsou orientační hodnoty latence pro jednotlivé technologie připojení.

LAN = Local Area Network nebo také lokální síť. Do budovy (zpravidla bytový dům) je zaveden internet do jednoho místa a do jednotlivých bytů je následně rozveden pomocí kabelů.

Jde tedy o typ datové sítě, který se vztahuje na lokální síť v omezeném prostoru, jako je např. budova. LAN je navržen tak, aby umožňoval komunikaci a sdílení dat mezi zařízeními v daném prostoru. V LAN se zařízení propojují nejčastěji prostřednictvím ethernetových kabelů.

Pomocí LAN mohou zařízení v síti sdílet společné zdroje, jako je internetové připojení, tiskárny, soubory nebo další periferní zařízení. LAN také umožňuje komunikaci mezi uživateli v síti, což zahrnuje sdílení souborů, posílání e-mailů, provádění hlasových hovorů a další formy komunikace.

V LAN může být použito různé topologie, jako je hvězdicová topologie, kde všechna zařízení jsou připojena k centrálnímu síťovému prvku, nebo sběrnicová topologie, kde jsou zařízení připojena ke společné sběrnici. LAN je často implementován v domácnostech, malých a středních podnicích a vzdělávacích institucích, kde je potřeba lokalizované sítě pro sdílení zdrojů a komunikaci mezi zařízeními.

LTE (Long-Term Evolution) je standard, který umožňuje vysokorychlostní přenos dat prostřednictvím mobilních sítí. LTE je jedním z nástupců starších standardů jako GSM nebo 3G a je navržen tak, aby poskytoval rychlejší a spolehlivější připojení k internetu.

Hlavní výhodou LTE je vysoká přenosová rychlost, která může dosáhnout až několika stovek Mb/s. To umožňuje uživatelům stahovat velké množství dat, streamovat videa a používat další služby, jako jsou např. videokonference či online hry.

LTE je také navrženo tak, aby bylo energeticky úspornější než starší technologie, což vede ke snížení spotřeby baterie mobilních zařízení.

MAC adresa (Media Access Control address) je unikátní identifikátor pro síťové zařízení, jako jsou počítače, mobily, tiskárny a další. Tato adresa se používá pro komunikaci v počítačových sítích a umožňuje, aby jednotlivá zařízení byla identifikována a komunikovala s ostatními zařízeními v síti.

MAC adresa se skládá z 6 bajtů a je obvykle zapsána jako série 12 hexadecimálních číslic (0-9, A-F) oddělených dvojtečkami, například 00:1A:2B:3C:4D:5E. První tři bajty označují výrobce zařízení, zatímco zbylé tři bakty jsou unikátní pro každé zařízení.

MAC adresa se používá pro směrování dat v počítačových sítích a je základem pro protokoly jako Ethernet nebo Wi-Fi. Každé zařízení v síti má svoji vlastní MAC adresu, což umožňuje síťovým zařízením komunikovat mezi sebou pomocí této adresy.

MTBR je zkratka z anglického výrazu "Mean Time Between Repairs", tedy "Průměrná doba mezi opravami". Jedná se o statistický ukazatel, který udává, kolik času v průměru uběhne mezi jednotlivými opravami určitého zařízení nebo systému. MTBR se často používá v oblasti průmyslových a telekomunikačních systémů k posouzení spolehlivosti a odolnosti těchto systémů vůči poruchám a k plánování údržby. Vyšší hodnota MTBR značí větší spolehlivost a méně časté výpadky systému.

NAT je zkratka pro "Network Address Translation", tedy "překlad síťových adres". Jedná se o technologii, která umožňuje vytvoření spojení mezi různými sítěmi s odlišnými IP adresovými rozsahy.

Při použití NATu funguje zařízení, obvykle router, jako prostředník mezi vnitřní sítí (LAN) a vnější sítí (Internet). Když zařízení v LAN požádá o připojení k internetu, NAT na routeru změní zdrojovou IP adresu tohoto požadavku na svoji vlastní veřejnou IP adresu a vytvoří záznam o této změně. Pokud se na tuto změněnou adresu odpoví, NAT na routeru přeloží adresu v odpovědi zpět na IP adresu zařízení v LAN. Tím se umožní, aby více zařízení v síti LAN používalo stejnou veřejnou IP adresu, což může ušetřit veřejné IP adresy.

NAT také slouží jako ochrana vnitřní sítě před neautorizovaným přístupem z internetu, protože skrývá IP adresy zařízení v LAN síti.

NMC neboli Network Management Center - jde o místo, prostřednictvím kterého jsou spravovány sítě a zařízení připojená k síti. NMC se obvykle používá v telekomunikačních společnostech pro monitorování fungování služeb zákazníků.

Network Operations Center (NOC) je specializované středisko, které se zabývá monitorováním, řízením a diagnostikou sítí a souvisejících služeb. NOC se obvykle skládá z týmu odborníků na sítě a IT technologie, kteří mají za úkol zajišťovat provoz sítě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Jejich úkolem je sledovat provoz sítě, poskytovat podporu zákazníkům a řešit případné problémy. NOC může být součástí telekomunikačního operátora, poskytovatele internetových služeb nebo velké korporace, která má vlastní interní síť. Jde o klíčový prvek pro udržení stability a bezpečnosti sítě.

OLT je zkratka pro Optical Line Terminal. Jde o síťový prvek, který se používá v pasivní optické síti (PON). OLT je umístěn na straně poskytovatele služeb a připojuje uživatele k centrálnímu jádru sítě prostřednictvím optického vlákna. OLT se stará o řízení komunikace mezi jednotlivými uživateli v síti PON a také o poskytování služeb jako je například přístup na internet, IP televize nebo VoIP telefonie. OLT přijímá a distribuuje signály mezi uživateli pomocí pasivního optického rozvodu, který umožňuje vysokou rychlost a kvalitu přenosu dat. OLT je tak klíčovým prvkem pro poskytování optických připojení pro vysokorychlostní internetové služby a další komunikační technologie.

ONT je zkratka pro Optical Network Terminal, což je zařízení, které se používá v optických přípojkách k internetu. ONT je umístěna na straně zákazníka a slouží k převodu optického signálu z optického kabelu na elektrický signál, který může být dále zpracován běžnou sítí.

ONT umožňuje připojení k internetu, digitální televizi a telefonu přes optickou přípojku. Optická přípojka nabízí rychlejší internetové připojení a lepší kvalitu digitální televize a telefonních služeb, což přináší větší spokojenost zákazníků.

Termín optika odkazuje v kontextu datových sítí na technologii přenosu dat pomocí optického vlákna. Optické vlákno je tenké, pružné vlákno z průhledného materiálu (skla nebo plastu), které umožňuje přenos světelných signálů na velké vzdálenosti.

V optických sítích se informace přenášejí ve formě světelných pulzů. Světlo je generováno laserem nebo LED diodou a je vysíláno do optického vlákna, kde se šíří pomocí principu úplného odrazu uvnitř vlákna. Přenášená informace je reprezentována změnami intenzity nebo frekvence světla a je dekódována na druhém konci optického vlákna.

Optické vlákno má několik výhod oproti tradičním metalickým kabelům:

- Vysoká přenosová kapacita: Optické vlákno umožňuje přenos velkého množství dat s vysokou rychlostí. To znamená, že mohou být dosaženy vysoké přenosové rychlosti a šířka pásma, což je důležité pro moderní aplikace, jako je streamování videa ve vysoké kvalitě nebo cloudové služby.

- Dlouhé dosahy: Optické vlákno umožňuje přenos dat na velké vzdálenosti bez významné ztráty signálu, což je výhodné pro připojení mezi vzdálenými městy a kontinenty.

- Odolnost vůči rušení: Optické vlákno je méně náchylné k rušení elektromagnetickými vlnami a elektromagnetickým rušením. Přenos dat je díky tomu spolehlivější a méně ovlivněný vnějšími faktory.

- Bezpečnost: Optické vlákno nemůže být snadno odposloucháváno, protože nevyzařuje elektromagnetické signály, které by mohly být zachyceny. To zvyšuje bezpečnost přenosu dat.

Optická vlákna jsou široce využívána v různých typech sítí, včetně telekomunikačních sítí, internetových sítí a datových center. Poskytují výkonné a spolehlivé přenosové médium pro moderní digitální komunikaci a jsou základním stavebním kamenem rychlých a efektivních datových sítí.

Pevný nebo také fixní internet je internet poskytovaný na určité adrese (domácnost, kancelář atd.). Vyznačuje se tím, že služba je vázána na určité místo a není přenosná. 

Pevný internet může být poskytovaný prostřednictvím různých kabelových (optika, DSL) nebo bezdrátových (Wi-Fi, 5G) technologií. 

Ping je síťový diagnostický nástroj, který se používá k testování dostupnosti a odezvy (latence) síťových zařízení, jako jsou počítače, servery, routery a další.

Pingování pracuje tak, že zdrojový počítač pošle malý paket dat na cílovou adresu, a čeká na odpověď. Pokud cílové zařízení dostane požadavek, pošle zpět odpověď (ping odpověď), která indikuje, že spojení mezi zdrojovým a cílovým zařízením je funkční.

Ping měří dobu odezvy, tedy čas, který uplyne od odeslání požadavku až do přijetí odpovědi. Odezva se obvykle udává v milisekundách (ms) a může být ovlivněna mnoha faktory, jako jsou vzdálenost mezi zdrojovým a cílovým zařízením, provoz na síti a zpoždění na síťových zařízeních.

Ping se používá k rychlému ověření, zda je cílové zařízení dostupné, ke zjištění kvality sítě a také k diagnostice problémů v síti, jako je ztráta paketů a vysoká latence. Ping se také používá pro měření rychlosti připojení k internetu a sítím.

QoS je zkratka pro Quality of Service, což znamená kvalita služby. Jedná se o technologii, která umožňuje spravovat a řídit provoz na síti tak, aby byla zajištěna kvalita a spolehlivost služeb.

QoS se používá k prioritizaci síťového provozu, kdy se určuje, jakým způsobem se budou různé typy síťového provozu přenášet a zpracovávat v závislosti na jejich prioritě. Například hlasový a video provoz může být prioritizován před datovým provozem, aby se zajistila kvalita hovorů a streamování videa.

QoS se obvykle používá v podnikových sítích, kde je potřeba zaručit kvalitu při přenosu citlivých dat, jako jsou hlasové a video hovory nebo aplikace pro virtuální pracovní plochy. 

Správné využití QoS může pomoci zlepšit výkon sítě, minimalizovat zpoždění a výpadky, a zlepšit celkovou spokojenost uživatelů sítě.

Zkratka pro Radio Access Network neboli rádiovou přístupovou síť. RAN je klíčovou částí infrastruktury mobilních sítí, která umožňuje komunikaci mezi uživatelskými zařízeními a poskytuje jim přístup k širokému spektru mobilních služeb.

RAN se skládá z několika částí, včetně základových stanic, antén, přenosových zařízení a řídících prvků. Základové stanice jsou umístěny v různých oblastech a slouží k přenosu signálu mezi mobilními zařízeními a jádrem sítě. Antény jsou součástí stanic a slouží k vysílání a příjmu rádiových signálů.

V současnosti se RAN výrazně rozvíjí s přechodem na novou generaci mobilních sítí, jako je například 5G. 5G RAN nabízí vyšší rychlosti přenosu dat, nižší odezvu (latenci) a větší kapacitu pro připojení velkého množství zařízení současně. To umožňuje vznik nových technologií a aplikací, jako jsou autonomní vozidla, Internet věcí (IoT) a rozšířená realita (AR).

RJ45 je standardní konektor používaný pro připojení ethernetových kabelů do síťových rozhraní. RJ45 umožňuje přenos dat mezi zařízeními pomocí ethernetového protokolu.

RJ45 konektor je malý plastový konektor se 8 kovovými vodiči (piny), které jsou zasunuty do zásuvky v síťovém rozhraní počítače, přepínače nebo jiného síťového zařízení. Konektor je velmi podobný telefonnímu konektoru RJ11, ale má větší počet pinů.

Ethernetové kabely s RJ45 konektory jsou běžně používány pro vytváření sítí, kde umožňují vysokorychlostní přenos dat mezi zařízeními. Ethernetové sítě se používají v domácnostech, kancelářích, školách a dalších místech, kde je potřeba sdílet data mezi počítači nebo jinými zařízeními.

Je důležité používat správný typ ethernetového kabelu s RJ45 konektorem, který odpovídá potřebám sítě. Existují například kabely kategorie 5e, 6 nebo 6a s různými rychlostmi a vzdálenostmi přenosu.

Roaming označuje možnost používat mobilní služby (hlasové hovory, textové zprávy, přenos dat) mimo domovskou síť poskytovatele služby, což je užitečné při cestování do zahraničí nebo do oblastí, kde není dostupná vaše domácí síť. 

Roaming vám umožňuje využívat mobilní služby, ať už jste kdekoli ve světě. Například můžete volat, posílat zprávy a připojit se k internetu pomocí mobilních dat i mimo svou domovskou síť. 

Při používání roamingu mohou vznikat dodatečné náklady. Roamingové služby obvykle zahrnují poplatky za příchozí a odchozí hovory, textové zprávy a přenos dat. Tyto poplatky se liší v závislosti na tarifu vašeho poskytovatele a cílové zemi, do které cestujete. Proto je důležité se před cestou informovat o roamingových tarifech, abyste se vyhnuli překvapením na účtu za mobilní služby.

S rozvojem mobilních sítí a mezinárodní spolupráce mezi poskytovateli se roamingové poplatky stále snižují a existují také tarify, které nabízejí volné nebo levné roamingové služby v určitých regionech. 

Nevyměnitelná paměť, také známá jako ROM (Read-Only Memory), je typ paměti počítače, která obsahuje data, jež nelze měnit.

Data v nevyměnitelné paměti jsou obvykle uložena při výrobě hardware nebo v procesu firmware, což je software vložený do zařízení při jeho výrobě a není běžně upravován uživatelem.

Příkladem dat v nevyměnitelné paměti mohou být například instrukce pro startování operačního systému počítače nebo firmware pro připojení periferií, jako jsou klávesnice, myši nebo tiskárny.

Nevyměnitelná paměť se vyznačuje rychlým přístupem k datům a nezávislostí na napájení, což znamená, že data v ní uložená zůstanou zachována i po vypnutí počítače nebo jiného zařízení.

Router je síťové zařízení, které slouží k přenosu dat mezi různými sítěmi a podílí se na směrování dat mezi jednotlivými počítači a dalšími zařízeními připojenými k síti. Router umožňuje propojení více zařízení do jedné sítě a umožňuje také připojení k internetu a komunikaci s ostatními sítěmi.

Router se obvykle používá jako brána mezi místní sítí (LAN) a internetem. Router také zajišťuje správné směrování dat na základě IP adres a vytváří bezpečnostní bariéru mezi sítí a zařízeními, která se k síti připojují.

Většina moderních routerů obsahuje také bezdrátový přenos dat pomocí Wi-Fi technologie, což umožňuje bezdrátové připojení k síti bez nutnosti použití kabelů. Router také může mít další funkce, jako jsou firewall, QoS (Quality of Service) a další.

SLA je zkratka pro Service Level Agreement neboli  “dohoda o úrovni služeb”. Jedná se o smluvní dohodu mezi poskytovatelem služeb a zákazníkem, která stanovuje úroveň kvality a dostupnosti služeb ze strany poskytovatele vůči zákazníkovi.

SLA je často využívána v oblasti informačních technologií a telekomunikací, kde poskytovatelé nabízejí širokou škálu služeb, jako jsou internetové připojení, cloudové služby, hosting, telefonní linky a další. SLA stanovuje, jaké úrovně výkonu a dostupnosti jsou zaručeny a jaké jsou následky, pokud poskytovatel nesplní své závazky.

SLA umožňuje zákazníkům mít jistotu, že jim budou poskytnuty kvalitní služby a že v případě problému budou mít nárok na náhradu škody. Pro poskytovatele je SLA nástrojem pro řízení služeb a zajištění spokojenosti zákazníků.

SSID je zkratka pro Service Set Identifier a jedná se o název Wi-Fi sítě. Je to řetězec znaků, který identifikuje konkrétní bezdrátovou síť. Každá Wi-Fi síť musí mít své unikátní SSID, aby byla rozlišena od ostatních sítí v dosahu. Pokud chcete připojit zařízení k určité Wi-Fi síti, musíte zadat správné SSID a případně také heslo, pokud je síť chráněna heslem. Některá zařízení mohou automaticky hledat a připojit se k dostupným Wi-Fi sítím se známým SSID, které byly dříve použity.

VDSL (Very High Bitrate Digital Subscriber Line) je vylepšenou verzí technologie ADSL, která umožňuje vyšší rychlosti internetového připojení přes běžné telefonní vedení. VDSL využívá frekvenční pásmo od 25 MHz do 100 MHz pro přenos dat po telefonní lince. Díky vyšší frekvenci dosahuje rychlejších přenosových rychlostí od 20 do 250 Mb/s. Maximální dosah signálu je však výrazně nižší než u ADSL, obvykle do vzdálenosti 1,5 kilometru od centrálního rozvaděče (tzv. DSLAMu).

VDSL se obvykle používá pro připojení k internetu v oblastech s vysokou hustotou obyvatelstva a krátkou vzdáleností mezi centrálním rozvodem a zákazníkem.

VoIP (Voice over Internet Protocol) je technologie, která umožňuje hlasovou komunikaci pomocí internetové sítě. Hlasová data jsou převedena na digitální signál a následně přenesena přes internet, místo tradiční telefonní sítě. VoIP je často používán v podnikových prostředích, kde může snížit náklady na telefonní hovory a zlepšit efektivitu komunikace. VoIP také umožňuje přenos obrazu (videohovory), přenos dat a různé funkcionality jako jsou konference a přepojování hovorů. 

Pro používání VoIP jsou potřeba IP telefony nebo softwarové aplikace, které umožňují hovory z počítače nebo chytrého telefonu.

VPN (Virtual Private Network) je technologie, která umožňuje vzdáleným uživatelům přistupovat k soukromým sítím přes veřejné sítě (internet). VPN vytváří bezpečné a šifrované spojení mezi zařízením uživatele a vzdálenou sítí, což umožňuje uživatelům přistupovat k sítím a službám, jako by byli fyzicky připojení k místní síti.

Velkou výhodou VPN je její bezpečnost a soukromí při používání veřejných Wi-Fi sítí, kde může být uživatelské připojení náchylné k útokům hackerů. VPN také umožňuje vzdáleným pracovníkům přístup k firemní síti a datům bez nutnosti fyzického připojení k síti v kanceláři.

Data zasílaná prostřednictvím VPN jsou šifrována a přenášena přes veřejnou síť na vzdálenou síť, kde jsou dešifrována a předána cílovému serveru. V tomto procesu se uživatelská data skrývají za virtuální privátní síť, což zajišťuje bezpečnost a soukromí uživatele.

WAN (Wide Area Network) je počítačová síť, která umožňuje propojení počítačů, serverů a dalších zařízení v geograficky rozlehlejších oblastech. WAN se používá pro přenos dat přes velké vzdálenosti a umožňuje propojení mnoha menších sítí v rámci větší sítě.

WAN se skládá z různých zařízení, jako jsou směrovače, přepínače a modemy, které slouží k přenosu dat mezi jednotlivými uzly sítě. WAN může být propojen s dalšími sítěmi, včetně internetu, což umožňuje přístup ke vzdáleným informačním zdrojům, jako jsou webové stránky, soubory a další informace.

Použití WAN může být vhodné pro velké podniky nebo vládní organizace, které potřebují propojit své pobočky v různých oblastech nebo zemích.

WEP (Wired Equivalent Privacy) je zastaralý bezdrátový zabezpečovací protokol, který se používal pro ochranu Wi-Fi sítí. Používá šifrování dat pomocí klíče, který se přenáší mezi zařízeními v síti. WEP však používá zranitelný šifrovací algoritmus, což znamená, že útočníci mohou snadno prolomit jeho šifrování a získat přístup k citlivým datům v síti. Proto došlo k nahrazení WEP bezpečnějšími protokoly WPA a WPA2.

Wi-Fi (Wireless Fidelity) je technologie bezdrátového připojení k internetu. K přenosu dat využívá rádiové vlny mezi zařízeními, která jsou vybavena WiFi adaptérem, jako jsou notebooky, mobilní telefony nebo televizory. 

Technologii využívají poskytovatelé internetu pro šíření bezdrátového internetu z vysílačů směrem k zákazníkům. V těchto případech jsou domácnosti vybaveny malými přijímacími anténami. WiFi sítě využívají různá frekvenční pásma - nejčastěji 2,4 a 5 GHz (rychlost připojení cca do 50 Mb/s) a 60 GHz (rychlost připojení v řádu stovek Mb/s). 

Domácí WiFi sítě vysílají WiFi routery, které připojují domácí počítače, tablety, mobilní telefony a další zařízení k internetu. WiFi router také umožňuje připojení více zařízení k internetu najednou a umožňuje sdílení souborů mezi zařízeními v domácí síti.

Wi-Fi používá standardy definované organizací IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers), které určují frekvence, kanály a rychlosti přenosu dat. Wi-Fi standardy se neustále vyvíjejí a zlepšují, aby mohly nabídnout rychlejší a spolehlivější bezdrátové připojení k internetu. V současné době jsou nejrozšířenější Wi-Fi standardy 802.11n a 802.11ac.

Wi-Fi 6 je technologický standard používaný pro „domácí“ bezdrátové sítě, které šíří váš router. Jde o šestou generaci standardu používaného pro WiFi. Formálně se označuje IEEE 802.11ax, případně WiFi 802.11ax. Termín WiFi 6 se však používá běžně i mezi profíky na telekomunikace.

Mezi výhody tohoto standardu oproti WiFi 5 patří např.: vyšší maximální rychlost sítě, větší kapacita (více připojených zařízení v jeden okamžik), lepší signál na větší vzdálenosti, vyšší bezpečnost a také nižší rušení jinými WiFi sítěmi v okolí. 

Více si můžete přečíst v tomto článku.

WLAN (Wireless Local Area Network) je bezdrátová lokální počítačová síť, která umožňuje komunikaci mezi různými zařízeními, jako jsou počítače, tiskárny, telefony a další zařízení připojená k této síti. WLAN využívá bezdrátové přenosové technologie jako Wi-Fi k propojení zařízení v dané oblasti s připojením k internetu. WLAN může být vytvořena pro domácí použití nebo pro podnikové sítě a umožňuje přenos dat bez použití kabelů.

WPA (Wi-Fi Protected Access) je bezdrátový zabezpečovací protokol, který slouží k zabezpečení bezdrátových sítí Wi-Fi. Byl vytvořen jako náhrada staršího a méně bezpečného protokolu WEP (Wired Equivalent Privacy). Hlavní výhodou WPA oproti WEP je použití silnějšího šifrování a klíče, který se mění dynamicky během komunikace. WPA také podporuje autentizaci uživatelů pomocí serveru AAA (Authentication, Authorization, and Accounting). Existují dvě hlavní verze protokolu WPA - WPA a WPA2. WPA používá TKIP jako šifrovací mechanismus, zatímco WPA2 používá silnější AES. WPA2 je považován za bezpečnější než WPA, ale oba protokoly jsou mnohem bezpečnější než WEP.

WPS (Wi-Fi Protected Setup) je bezdrátový zabezpečovací protokol, který usnadňuje proces připojení nových zařízení k bezdrátové síti Wi-Fi bez nutnosti ručního zadávání hesla. Proces připojení pomocí WPS funguje tak, že uživatel stiskne tlačítko WPS na přístupovém bodu a na novém zařízení stiskne tlačítko WPS nebo zadá osmimístný WPS PIN. Poté se zařízení automaticky připojí k bezdrátové síti, aniž by uživatel musel ručně zadávat heslo. I když je WPS pohodlné, může být méně bezpečné, protože útočníci mohou použít různé metody, aby získali přístup k bezdrátové síti. Z tohoto důvodu se doporučuje deaktivovat WPS nebo používat jiné bezpečnější metody připojení k bezdrátové síti, jako například WPA2-PSK s dlouhým a silným heslem.