„Online mozek“: Jak internet mění naše myšlení

Isaac Asimov v roce 1988 předpověděl, že jednoho dne "budeme mít v každé domácnosti počítačové zásuvky napojené na obrovské knihovny, kde každý bude moci položit jakoukoli otázku a dostane na ni odpověď.“ Jeho postřeh jako by přesně seděl na dnešní dobu. Žijeme ve světě s internetem, kde téměř celé bohatství lidského vědění můžeme mít online na dosah klávesnice nebo prakticky kdekoli s sebou v kapse.

Něco takového se samozřejmě neobejde bez dopadu na naše životy. Vědci si proto začali všímat, že internet něco dělá s tím, jak fungují naše mozky. 

Internet jako externí paměť

Už si nemusíme pamatovat telefonní čísla, adresy a dost možná ani další spoustu všemožných detailů a faktů. Místo toho si je můžeme jednoduše vyhledat na Googlu, v telefonu nebo e-mailu. Podle studie časopisu Science Magazine se "internet stal primární formou externí nebo transaktivní paměti, kde jsou informace hromadně uloženy mimo nás", a náš mozek se stal závislým na dostupnosti těchto informací. 

K podobným závěrům dochází tým výzkumníků v článku publikovaném ve World Psychiatry. Když získáme informace, náš mozek projde řadou kroků, aby je našel, zaznamenal a uložil. Studie ukazují, že když něco vyhledáváme na internetu, máme tendenci si pamatovat spíše místo, kde jsme informaci našli, než samotnou informaci. 

Plná pozornost?

Když jste online, děláte jednu věc, nebo přepínáte mezi různými webovými stránkami, aplikacemi, pořady a hrami? Na internetu je toho tolik a technologie dosáhly takového stupně, že můžeme dělat spoustu věcí najednou. Když přepínáme rychle pozornost sem a tam tak, jak to děláme na internetu, studie naznačují, že si můžeme poškodit schopnost udržet soustředěnou pozornost na jeden úkol. Zbývá zjistit, zda je částečná pozornost rozptýlením, jak se většina lidí domnívá, nebo adaptací mozku na situaci a neustálý tok podnětů. 

Konec konců s nástupem jakékoli nové technologie nebo vynálezu se objevili skeptici, věštící společnosti zlé časy. Ať už se jednalo o Sokratovo brojení proti psanému slovu, které mělo mít zhoubný vliv na rétorické schopnosti, knihtisk umožňující do té doby nevídané šíření brakových textů, nebo televize, u které „hlouply“ generace v 2. polovině 20. století.

Neobtěžujeme si pamatovat

Ve studii časopisu Science Magazine byli studenti rozděleni do dvou skupin. Jedna skupina dostala informaci, že údaje před nimi dostanou následně uložené. Druhá, že dojde k jejich smazání. První skupina měla výrazně menší tendenci si údaje zapamatovat. Studie naznačuje, že lidé mají nižší míru zapamatování, pokud očekávají, že se k informacím v budoucnu dostanou.

Při složitějších otázkách se nespoléháme na sebe

Když se setkáme s obtížnou otázkou, málokdy se nad tématem déle zamýšlíme. Místo toho saháme po telefonu nebo klávesnici počítače. I když se jedná o vcelku přirozenou záležitost, jde o poměrně nový impuls našich mozků. 

Soustředění trpí

Nicholas Carr v článku pro The Atlantic popisuje své rostoucí potíže s hlubokým čtením. Stejně jako mnozí jiní zjišťuje, že „hluboké čtení, které bylo dříve přirozené, se stalo bojem“. Není těžké přijít na to proč. Náš čas na internetu často trávíme skenováním titulků a příspěvků a rychlým procházením odkazů, přičemž nikdy nevěnujeme mnoho času jedné věci. Když tedy dojde na čtení delší než několik minut, naše mysl často začne bloudit. 
 

Nervové dráhy se přizpůsobují

Psychiatr Gary Small z Kalifornské univerzity testoval zkušené a začínající uživatele internetu a požádal je, aby si vygooglovali různá předem vybraná témata. Při svém experimentu sledoval aktivitu mozku a zjistil, že zkušení uživatelé vykazují mnohem větší aktivitu mozku v prefrontálním kortexu, tedy v oblastech, které se obvykle věnují rozhodování a řešení problémů. Po šesti dnech test zopakoval s tím, že nezkušení uživatelé každý den trénovali vyhledávání informací na internetu. Při druhém testu se mozky začínajících více podobaly mozkům středně pokročilých uživatelů internetu. "Pět hodin na internetu a naivní subjekty už měly mozek přepracovaný," poznamenal Small a naznačil, že používání internetu časem mění nervové dráhy.
 

Víme, kde hledat

Profesorka Betsy Sparrowová uvádí: "Pamatujeme si méně informace samotné, ale přesněji víme, kde je možné informace najít." Naznačuje, že nemusí být nutně špatně, a dokonce to může být výhodné, protože se přizpůsobujeme novým technologiím a stáváme se vysoce kvalifikovanými v zapamatování si, kde věci najít.

Nová forma „čtení“

Prohlížení online stránek vytvořilo novou formu „čtení“, kdy uživatelé ve skutečnosti souvisle „nečtou“, ale spíše procházejí stránky. Místo čtení zleva doprava a shora dolů (jak je běžné u knížek), procházíme nadpisy, odrážky a informace, které vyčnívají. Úplnost informací vyměňujeme za rychlost. 

Sociální poznávání

Pojem sociální poznávání označuje způsob, jakým se náš mozek chová ve společnosti. Výzkumy ukazují, že náš mozek reaguje na online sociální interakce stejně jako na sociální interakce v reálném životě. Zkrátka, když jsme odmítnuti online, náš mozek reaguje stejně, jako kdybychom byli odmítnuti v reálném životě. Problém je v tom, že na internetu máme mnohem více příležitostí k odmítnuti a nesouhlasu než v reálném životě, což může mít významný dopad na naše duševní zdraví.

Internet bez závazku s Ajťákem na příjmu

S tím, že používání internetu ovlivňuje naše myšlení a mozkovou aktivitu, nic nenaděláme. Podobné to bylo i s příchodem písma nebo televize. S tím, abyste měli výhodný a stabilní internet vám ale můžeme pomoct. Zkuste si online ověřit, jaký internetový tarif od nás můžete na své adrese mít. Všechny naše služby jsou bez závazku, navíc k internetu získáte i další výhody.

Anebo zavolejte našemu Ajťákovi na příjmu, poradí se vším, co se točí kolem internetu a technologií. Zjistí, jaké nejvýhodnější připojení máte ve vaší lokalitě a klidně s vámi rozebere i konkrétní technologii.